Electro-Voice PL35

Docela se mi v počítači hromadí fotky techniky do rubriky „AudioINSIDER“, kterou mám skoro chuť vybavit podtitulem „Rozebrali jsme za vás“. Abych se jich zbavil není jiné cesty než je postupně všechny uveřejnit. Před časem se mi do ruky dostal nástrojový mikrofon Electro-Voice PL35, který patří mezi nejlevnější mikrofon na bicí a další akustické nástroje na trhu a který je konstrukčně zajímavý hned v několika ohledech. Kousek, který jsem pro vás rozebral, měl naštěstí (tedy na štěstí pro nás, původní majitel měl spíše smůlu) přerušenou kmitací cívku, takže jsem si dovolil mikrofon rozebrat zgruntu vč. vložky tak, jak se na tuto rubriku sluší.

Electro-Voice PL35 je dynamický mikrofon se superkardioidní dynamickou vložkou a ačkoliv je jej možno upevnit na stativ, je určený především k použití s přiloženou pevnou plastovou klipsnou na ráfek bubnu (na zdejších fotkách ji nenajdete, pohledejte jinde). Když říkám pevnou, tak tím myslím PEVNOU. Ačkoliv toto rozhodně není recenze přijde mi fér zmínit, že právě velká tuhost klipsnového držáku je snad jediná věc, kterou uživatelé na PL35 nenávidí. Opavdu, chce to celého člověka a trochu odvahy správně nasadit držák na okraj bubnu, ať už je to přechod, kotel, nebo rytmičák. Na druhou stranu mikrofon pak i přes svoji váhu (tělo je vyrobeno z kovu), drží jak helvétská víra a prakticky není šance, že by samovolně upadnul. Jako letitý uživatel těchto mikrofonů musím dodat, že časem si na tuhost klipsny člověk zvykne a už ho tolik nevyděsí (což ovšem neznamená, že by sem tam při osazování bicí sady nepadlo několik nadávek na adresu konstruktéra). Naštěstí mikrofon je osazen standardním závitem na stativ, takže lze z klipsny snadno sejmout a použít buď ze stativu, nebo s jinou klipsnou. Další konstrukční zajímavost je zlom v těle mikrofonu, který zmenšuje jeho výškový profil a umožňuje nechat XLR konektor připojovacího kabelu elegantně splývat za bubnem, aniž by trčel vzhůru do činelů. V mikrofonu není žádný korekční obvod, takže samotná vložka je připojená přímo na svorku 2 a 3 zlaceného XLR konektoru. Mikrofon mám vyzkoušený na kde co od trumpet a pozounů přes elektrickou kytaru až po perkuse a samozřejmě bicí sadu a musím říct, že je to pravý dělník umění, který nezištně slouží jak má prakticky všude kam jej dáte.

Dost ale řečí, tady jsou slíbené fotky z pitevního stolu.


Provedení odpružení vložky na dvojitém pryžovém závěsu se mně osobně moc líbí. Snamená to, že se chvění bubnu po úderu paličkou nebude přenášet do mikrofonu mechanickou cestou, ale pouze a jenom akusticky.
Vložka je poměrně malá v průměru a přívody z cívky jsou protaženy pyžovým závěsem, takže kabel není nikde namahán.
Na této fotce je vidět co byste jinde jen těžko viděli: žebrováním vyztužená lehká polyetylénová membrána s přilepenou kmitací cívkou.
Pružové „silentbloky“ dříku vložky přesně zapadaní do připraveného gumoplastového osazení v těle mikrofonu.
Na průhledu tělem mikrofonu pozadí můžete vidět zlacené připojovací terminály XLR konektoru
Klasický velký stativový závit s redukcí na malý „evropský“ formát může být do jisté míry záchrana pokud se vám tuhou klipsnu přes veškerou snahu nepodaří na ráfek nacvaknout. Já používám v takových případech klipsny MKV87 od firmy Beyerdynamic, které mají široké čelisti, a nebo samozřejmě stativ.
Připojení kabelu od vložky na XLR konektor není přímo, ale přes připojovací plošňáček. Stínění proti okolnímu elektomagnetickému rušení zajišťuje samotné kovové tělo mikrofonu, které je v konektoru samozřejmě přizemněné.

Napsat komentář