Nástrojové mikrofony SM57 versus ČíNa57: ODHALENÍ
Inspirací pro tento článek mi byla diskuse, která se před časem objevila ve zvukařské skupině na sociální síti FB. Téma „Jsou čínské kopie mikrofonů Shure k ničemu?“ se na diskusních fórech objevuje poměrně často a výsledkem diskuse bývá obvykle souhrn osobních názorů a subjektivních zkušeností bez jakéhokoliv smysluplného rozuzlení. Právě proto jsem se rozhodl vzít si toto ožehavé téma tak trochu za své a doplnit subjektivní názory uživatelů kopií i zastánců originálů trochu objektivnějším materiálem. S odstupem času musím říct, že to nebyl dobrý nápad: připravit text, měření a zvukové ukázky včetně jejich zpracování, člověku zabere neskutečně mnoho úsilí a především času… a nemusím dodávat, že nezaplaceného (na FADER.cz zatím nemáme ani reklamy, ani jiné zdroje příjmů). Doufám, že snad alespoň vy, zdejší čtenáři, tuto moji snahu oceníte svými „lajky“.
Pro účely testování jsem přes všečínský eshop zakoupil dvě různě drahé kopie tohoto mikrofonu a posléze si od dobrých přátel napůjčoval několik zaručeně originálních Shure SM57. Čekání na objednané vzorky jsem si zkrátil měřením originálních mikrofonů abych se přesvědčil, že je prakticky jedno který z nich si pro srovnání vyberu – měření všech pěti originálních Shure SM57 byla prakticky identická. O tři neděle později, když objednané mikrofony konečně dorazily přes půl světa k nám do skladu, jsem konečně mohl začít kvalifikovaně bádat – pro začátek jak jinak, než šroubovákem.
Vzhledem
Navenek jsou si mikrofony velice podobné, ale zcela totožné nejsou. Rozměry, tvarem a barvou těla jsou oba mikrofony identické, ovšem kopie mají už na první podhled jinou barvu krycí mřížky (stříbrnější) a také ji mají o poznání méně prohnutou než originální SM57. Dalším identifikačním znakem kopie může být (podobně jako u kopií mikrofonů Sennheiser) chybějící ikonka přeškrtnuté popelnice na plastové části XLR konektoru (originál ji tam má – viz foto). Zlí jazykové tvrdí, že to je záměr a že absence ikonky supluje uživatelský návod, ovšem rozhodnutí zda mikrofon bez ikonky vyhodit do popelnice či nikoliv nechme až na samotný závěr tohoto článku.
Všechny tři mikrofony se rozebírají stejným postupem – k vložce se člověk dostane rozšroubováním horní části od těla a z druhé strany XLR konektor lze vyndat pinzetou po zašroubování pojistného šroubu. Tady narážíme na další konstrukční rozdíly: originální Shure SM57 má závit na horní části mikrofonu asi poloviční proti oběma číňanům. Vložka je v obou případšch shodné konstrukce (okopírovat více jak 40 let starou vložku Unidyne III zjevně pro číňana není velký problém) a také mřížka s rezonátorem vypadá prakticky stejně. V horní části kovového těla drží vložku a pryžové odpružení středový šroub, přitažený matkou k terminálu s kontakty. Mimochodem, plastová obruba s kovovou krycí mřížkou a rezonátorem je na vložku pouze nalisovaná, takže až se budete někdy divit proč se protáčí tak vězte, že to je normální stav (a děje se to samozřejmě jak u originálního mikrofonu, tak u kopie). Pokud by se vám stalo (podobně jako kamarádovi Hanzovi), že neopatrným úderem mikrofon skalpujete a mřížka už nedrží jak by měla, nemusíte se bát ji po obvodu na třech místech opatrně přilepit (pokud možno jen bodově a hustším lepidlem, aby vám nedej Bože nezateklo do samotnému systému).
Pohledem do útrob těla mikrofonu se vysvětlilo pro proč byla cena obou kopií tak rozdílná: jeden kousek je osazen výstupním trafem, druhý nikoliv a jeho vložka je připojená přímo na svorky výstupního XLR. To je uprímně řečeno rozdíl docela zásadní. Vzhledem k tomu, že originální SM57 trafem osazená je, znamená to pro další mé bádání okamžitou diskvalifikaci levného číňana, abychom porovnávali porovnatelné (pár zvukových ukázek jsem s beztrafovým číňanem ale přecijen natočil – viz níže).
V obou případech (tedy u originální Shure SM57 i u čínské kopie, které pracovně říkám ČN57) je samotné výstupní trafo zalité tavným lepidlem. Vyndat jej by se asi neobešlo bez poškození, tak jsem ho tam nechal. Pro ilustraci vám budou vám muset stačit fotky s pohledem do dutiny těla mikrofonu kde je trafo i se zálivkou vidět. Všimněte si různého umístění trafa (v originální SM57 je blíž výstupnímu XLR) a také jiného mechanického provedení těla. Je zajímavé, že oba čínské modely mají stejně barevné kabely jako originál a to jak od vložky k trafu (zelená-žlutá) tak od trafa k výstupním svorkám XLR (červená-modrá).
Další rozdíl, který tentokrát ovšem na funkci už mít vliv může, najdeme po vyjmutí XLR a je ním rozdílné provedení přikostření na zem (tedy kolík č.1). Zatím co u originální Shure SM57 slouží k bezpečnému propojení země na kostru mikrofonu zemnicí pérko (plíšek), u čínské verze se výrobce spoléhá pouze na zemnění přes pojistný šroubek XLR konektoru (červík), což z podle mých zkušeností nebývá nejspolehlivější řešení. Nátěr těla mikrofonu pořádnému kontaktu dost často překáží, a tak takové mikrofony, přizemněné s vzniklým přechodovým odporem, čas od času „bručí“, nebo se chovají nevyzpytatelně. Samotný XLR konektor je standardní niklovaný a jeho zapojení je v obou případech standardní. Asi kroutíte hlavou proč se zmiňovat o takové banalitě, ale uvědomte si, že spousta mikrofonů čínské provenience má XLR zapojený nesymetricky, tedy pin3 popojený na zem (pin1). To naštěstí není případ ČN57, takže se naštěstí nemusíte bát ani hromadného, nebo zapomenutého phantomu.
Měření a poměřování
Vybaven vším potřebným nedalo mi to, abych si všechny tři mikrofony (originál a oba číňany, s trafem i bez) nezměřil. Zajímala mě jednak přenosová charakteristika v ose a jednak chování každého z mikrofonů mimo osu ve 180 stupních, kde by coby kardioida měly mít maximální útlum. Na obrázcích jsem vám ponechal i grafy fázové odezvy, která je obecně u vložek Unidyne III. velice pěkně vyrovnaná (číňan je na tom ovšem velice podobně). Mimochodem, když jsem v úvodu s důrazem zmínil, že má vypůjčená SM57 je zaručeně originální, můžete mi věřit, že vím o čem mluvím: měřil jsem si postupně pět originálních kousků ze čtyřech různých zdrojů a výsledky měření byly obdivuhodně konzistentní – ve všech případech jsem naměřil prakticky totéž.
Poznámka k obrázku měření: Abych neovlivňoval vaši poslechovou objektivitu výsledky měření (nikdy nezapomenu na legendární Ackermanovu sarkastickou poznámku „Pozorujete hudbu?“) rozhodl jsem se obrázky měření uveřejnit až o měsíc později, tedy začátkem března 2018, až budete mít všichni poslechnuto.
Na co všichni čekáte: zvuk
Ti kdož mě znají vědí, že i když jsou mikrofony mým koníčkem jsem k objektivitě jejich porovnávání značně skeptický. V tomto případě jsem ale udělal výjimku, neboť přecijen srovnáváme originál s kopií, takže nastavit stejná kritéria pro oba mikrofony by neměl být problém. Ve zvukových ukázkách nahraných svépomocí u nás ve studiu v najdete stopy označené A,B a C, přičemž jeden z nich je originální Shure SM57, další je čínská kopie s trafem a třetí je číňan bez trafa (které písmeno odpovídá kterému mikrofonu se v zájmu poslechové objektivity dozvíte až dole pod článkem v komentářích).
Ukázky D a E se zvukem bubínku (snare) jsem pořídil ve zkušebně kamaráda bubeníka a zvukaře Hanze Sedláře (https://www.hanzsedlar.cz) , ovšem tam jsem měl k dispozici jen dvoukanálovou přenosnou zvukovku (UR22 mkII) a nedostatek času před odjezdem na hraní, takže jsem nahrál pouze srovnání originální SM57 a trafové kopie.
Zvukové ukázky
Poznámka: Není nic horšího než předsudek. Zvukové ukázky záměrně nejsou pojmenovány jmény mikrofonů tak, abyste mohli posuzovat který z mikrofonů se vám na který nástroj nejvíc líbí a nebyli zbytečně zatíženi předsudky vztahující se k jejich jménům. Podobě jako u měření mám v plánu doplnit příslušné označení teprve poté, co si všechny ukázky řádně a nezaujatě poslechnete (tedy cca. začátkem března 2018).
Ukázka | Mikrofon A – Shure originál | Mikrofon B – CN s výstupním trafem | Mikrofon C – CN bez výstupního trafa |
Ekytara1 | |||
Ekytara2 | |||
Ekytara3 | |||
Ekytara4ovd | |||
Snare1 | |||
Snare2 | |||
Sax |
Hanzův snare:
Ukázka | Mikrofon D – Shure SM57 originál | Mikrofon E – CN57 s trafem |
Paličky | ||
Metličky |
Zvukové ukázky komplet si můžete stáhnout zde:
https://drive.google.com/file/d/1hf-khmGqe_aDPTHnXiZmKtckY73IGWGp/view?usp=sharing
Pár obrázků z nahrávání zvukových ukázek
Závěrem to absolutně nejdůležitější: VY!
Závěr tohoto článku nebudu psát já, ale měli byste jej napsat vy ve svých komentářích pod článkem. Těším se, že na základě poslechu mých ukázkových nahrávek se od vás dočtu který zvuk se vám nejvíc líbí pro který nástroj abychom z vašich poznámek mohli udělat nějakou pěknou statistiku. Faktorem který tato ani žádná jiná recenze bohužel není schopna postihnout je čas: zatímco originální SM57 je známá svojí dlouhodobou spolehlivostí o kopiích si jen můžeme myslet své a krčit rameny. Doufám, že pokaždé když někde na diskusním fóru přijde řeč na téma „vaše zkušenosti s kopiemi mikrofonů známých značek“ nebo „proč jsou ty originály tak drahé když to jde vyrobit za polovic“ vzpomene si na tento článek a postnete do fóra příslušný odkaz.
Za mne zní nejlépe B, je takové dynamičtější oproti ostatní (ČN57). A je otupělé, unifikované (originál SM57). C zní divně (bez trafa).
Gratuliji, první a hned správně.
Z interních reproduktorů Macbook pro si myslím že: A ČN 57 s trafem , B ČN 57 bez trafa, C SM57
C nema spodky, B za mne nejlepsi
u každého nástroje je to trošku jinak,ale zvukově se mi líbí nejvíc asi mirkofon A,takže by to měla bejt SM57,B a C mi příjde podobný.Na výsledek jsem teda zvědav.
no C zni opravdu divne…. myslim ze tam slysim i zkresleni, B se mi libil nejvic, A nevim…
A origo, B bez trafa, C s trafem? Anebo A a B prohozené…
Taky se mi líbí nejvíc Béčko, Céčko je nejvybuzenější a Áčko je poměrně nekonkrétní. Ale co je co se nechám podat 🙂
Hádal bych
A, číňan s trafem, Chybí vrchy zvuk jak pod dekou
B, Originál, Vyrovnaný a zdá se že má všechno.
C, číňan bez trafa, zvuk trochu plechový a s horšími basy, Na některé zvuky mi ale přijde příjemně konkrétní.
D a E je podle mě A a B v tomtéž pořadí.
Jsem zvědavý na rozuzlení.
Du si koupit dva číňany s trafem.
Hmm, to B je fakt zajímavý. Chybí mi tu ale jeden zásadní „parametr“ pro live. Odolnost proti zpětné vazbě. Jsem si jistý, že orig na tom bude lépe o 3 – 5 dB.
Bohuzel parametr „odolnost proti zpetne vazbe“ neni ani vzdalene meritelna velicina, takze tu ani nemuze byt. I subjektivni testovani odolnosti proti zpetne vazbe je docela problem a vysledky dost zavisi na okolnostech. Jedine z ceho si muze clovek udelat trochu objektivni obrazek je srovnani mereni mimo osu.
Díky za zajímavý test. Dělal jsem si několik porovnání u SM57 a kopií, a u SM58 a kopií V případě SM58 se mi dostala před časem do ruky hromada miců z jedné instituce, kde se vskytoval studijní materiál od orig. Shure, přes JST, 707, až k padělkům Shure a pak asi 20 skládaček typu „tělo originál, vložka padělek, grill originál“ nebo „grill OEM windšuc gumotex Břeclav“ a podobně.
Co se týče padělků SM58 vložek, podařilo se mi rozlišit asi 6-8 různých variant, některé se od originálů liší na první pohled velmi málo. Musím konstatovat, že většinou tyhle mikrofony nějak fungují, někdy i velmi uspokojivě, ale snad vždycky mají větší manipulační hluk a mnohé mají horší odolnost proti explozivním hláskám a dají se při zpěvu zblízka „přeřvat“, asi to souvisí s chováním na nízkých kmitočtech, poddajností membrány atd.
Super, jsem rad, ze jsou na svete podobni silenci, kterym tahle zalezitost neda spat. Dalsim adeptem na srovnani je Sennheiser e945 (clanek je pred dokoncenim… uz asi rok).
tak šup sem sním zrovna hledám šáńana na Ali jinak klobouk dolú čumím na KSM8 nebo 9 a taky E945 a betu58