Soudě podle množství reakcí na moje srovnání originální SM57 s její čínskou kopií je fenomén levných napodobenin známých mikrofonů téma, které vás zajímá. Rozhodně v tom nejste sami, i mně baví srovnávat nakolik se velmoc levné práce dokázala „inspirovat“ a zda ten cenový rozdíl má v případě značkových výrobků své opodstatnění. Máme tu další článek z cyklu „Když dva dělají totéž, není to totéž“ a já pomalu přemýšlím, zda nemá ze srovnávacích recenzí smysl udělat seriál či dokonce samostatnou rubriku, protože kopií se poslední dobou vyrojilo opravdu hodně.

Podivuhodným způsobem se ke mně před časem dostal mikrofon, o kterém jeho původní majitel tvrdil, že je to Sennheiser e945. Zvuk z něj nebyl špatný a několik akcí jsem s ním bez problémů odehrál, nicméně neúměrně vysoká míra manipulačního ruchu mě přiměla ho prozkoumat detailněji a porovnat s fotografiemi modelu e945 nalezenými na webu. Podezření se potvrdilo: darovaný mikrofon její originální e945 firmy Sennheiser, ačkoliv tak vypadá, ale jeho navenek velice zdařilá kopie. Jak asi víte, fenomén kopií mně docela zajímá, zejména z hlediska funkčního srovnání s originálem. Neváhal jsem tedy navštívit přátele z firmy Panter Praha, která značku Sennheiser pro tuzemsko zastupuje, a zapůjčil si zcela jistě pravý a nefalšovaný originál modelu e945. Plodem mojí zvědavosti je několik fotografií, zvukových ukázek a text, které v sobě shrnuje tento článek.

Na první pohled

Pouhým pohledem bylo velice těžké oba mikrofony od sebe odlišit a to nejen pro mně, ale i pro odborníky z Pantera (nedalo mi to abych si je nevyzkoušel). Vnější provedení kopie je až na několik drobností velmi přesné a tak pokud nemáte přímé srovnání, máte pramalou šanci tušit, že držíte v ruce kopii (tedy pokud předem nevíte o těch několika určujících drobnostech). Nejjednoudušší poznávací znamení je (podobně jako u kopií mikrofonů Shure) absence symbolu přeškrtnuté popelnice mezi noži XLR konektoru (viz foto na samém konci článku). Nevím proč, ale zdá se, že kopírující číňan má vůči přeškrtávání popelnic jakýsi odpor, takže tuhle drobnost nechce napodobit (nevěřím, že by to neuměl). Další vnější rozdíly jsou už jen pro zkušeného pozorovatele: originál má lesklý lak na ochranné mřížce (vidět je to zejména na kroužku) i na těle, originální logo „e945“ je štíhlejším fontem a má lepší kvalitu tisku a to jak na těle mikrofonu, tak na ochranném pouzdře, originál má spodní okraj mikrofonu mírně zakulacený. Tím však rozdíly teprve začínají!

Pod mřížkou

Konstrukce vložky je velmi podobná, tady je inspirace zjevná: bočnímu pohledu dominuje zřetelné napojení kompenzační cívky na propojovací terminál (kopie má terminál zapatlaný tavným lepidlem), shora je vidět sněhově bílá ochranná textilní vrstva vlepená na vnitřní ochrannou mřížku. Originál, který jsem měl k dispozici, má použitý jiný způsob lepení takže textilní vrstva je čistě bílá, kdežto u kopie je lepidlo prosáklé tkaninou, takže je zřetelně vidět reliéf lepení. To ovšem není jednoznačné poznávací znamení, jak jsem se později dozvěděl tak to mají i některé zaručeně originální vložky. Co ale u kopie zcela chybí je typový štítek „e945“ s vyznačením směrovosti vložky, na kovové části těla razítko s kódem výroby a v neposlední řadě také výřez na aretační plastový prolis vložky (viz foto). Pokud máte odvahu si vložkou trochu zakývat zjistíte, že zatímco odpružení originální vložky je velmi dobré u kopie vložka na těle sedí prakticky napevno. Vezměme ale šroubovák a pojďme se podívat proč.

S Vincentem Vegou v těle mikrofonu

Vzpomínáte si na populární animaci zmateného Vincenta Vegy z filmu Pulp fiction? Přesně tak jsem vypadal když jsem se probojoval do útrob obou mikrofonů (a že to nebylo jednoduché). Tam, kde má originální německý mikrofon velmi dobře vymyšlené odpružení (celá vložka je držena dříkem, který je v těle mikrofonu dvoubodově uchycen a pohybuje se jako pístek čímž izoluje přenos mechanického hluku), má kopie jen tvrdý gumový kroužek, masivní matkou přitažený k plastovému pouzdru. Také originální plošný spoj s filtrem pěnou zaizolovaným proti otřesům a poctivý zemnící kontakt, které najdete u originálu, u kopie chybí. Tedy, jednoduchý propojovací plošňáček tu sice je, ale nenajdete na něm žádné součástky (a tedy ani onen filtr), takže slouží jen jako pasivní propojení vložky s výstupními svorkami konektoru. Aspoň že přikostřovacím plíšku se nešetřilo a i když je trochu zapatlán lepidlem věřím, že svojí funkci bude plnit bezezbytku.

Zvuk

Kdo mně zná tak ví, že pro mně neexistuje špatný mikrofon, jen mikrofon pro které jsem ještě nenašel správné použití. Asi si nemusíme nijak zdůrazňovat, že když dva dělají totéž tak to ani u kopie mikrofonů rozhodně není totéž a laciná kopie Sennheiser e945 rozhodně nehraje jako originální německý model. Nicméně, když pominu nectnosti jako vysoký manipulační ruch (handling noise) a horší integrovaný pop-filter, tak to vlastně vůbec není špatný mikrofon a věřím, že se najdou aplikace, kde se bude hodit (například na bubínek). Na fotce semiparametrických korekcí malého mixu (plus samozřejmě počítejte v obou případech zapnutý HPF na 80Hz) můžete vidět nastavení, kterým jsem se zvukem mého hlasu kopií přiblížil k originálu takřka k nerozeznání (vlevo červený originál, vpravo modrá kopie). Nic drastického, že?

Abych v tom posuzování zvukových kvalit nebyl sám využil jsem společných nocí na hotelu s koncertní kapelou Janka Ledeckého a požádal kamarádky a kamaráda o natočení krátkých ukázek, abyste si zvuk jednoho i druhého mikrofonu mohli porovnat sami. Děkují tímto Editce Čechové – Makovcové, Terezce Navrátilové a Pavlovi Muchovi za jejich pozdně noční výkony.

Zvukové ukázky.

Ukázky jsou bez korekcí čistě tak, jak jsme je na hotelu nabrali.

Závěr

je mi líto že tomu tak je, ale co se týče mikrofonní techniky zažíná pro mě pomalu dnešní doba nést podtitul „Klony útočí“. Vyvíjet nové koncepty a technologie si může dovolit jen absolutní špička a tak přibívý firem, které se živí na slávě původních značkových legend, někdy skrytě (například označují své výrobky nápadně podobnými jmény) a někdy naopak zjevně postaveným křiklavým marketingem a za veliké peníze. Nemám tenhle přístup rád, osobně mi přijde nepodstivé stavět si vlastní kariéru na vývoji někoho jiného, zvlášť pokud se jedná o „klony“ existujících modelů, které originální výrobce stále nabízí a prodává. S číňanem je to ale přecijen trochu jiné. Číňan se netají tím, že dělá kopii za levno a rozhodně nehlásí, že je to „originální klon podle původní receptury“ (pokud sis to uživateli tak domyslel je to tvoje věc) a nestaví si na tom marketing. Číňan své kopie, jako ostatně drtivou většinu věcí této provenience, opatřil jedinou, avšak o to silnější marketingovou vějičkou: LEVNĚ! Inu, nekupte to, když je to tak levný.

Troufalých laciných kopií, které navenek vypadají jako originální mikrofony renomovaných výrobců, mikrofonů se poslední dobou objevuje tolik, že skutečně jak jsem v úvodu předeslal, přemýšlím, že zavedu novou rubriku „Když dva dělají totéž“. Pokud by vás taková rubrika vážně zajímala, dejte vědět do komentářů – materiálu by měla myslím více než dost (už teď tu mám nafocené třeba DPA d:facto, Neumann KMS105, Shure Beta 91 nebo KSM8).

Fotografie nevešlé do textu

CinHajz-odpruzeni