Miditech Audiolink III
Před časem jsem potřeboval rychle koupit levnou dvoukanálovou zvukovou kartu na měření (obstarožní E-MU Tracker neustál upgrade Windows) a padla mi do oka MIDITECH Audiolink III. Svoje rozhodnutí si ji pořídit jsem si obhájil tradičním zaklínadlem „za ty peníze“ a za lidových patnáct stovek jsem kartu pořídil při krátké zastávce cestou na akci.
Kdybych měl kartu hodnotit kritickým okem tak jediné co stojí za zmínku je podivný průběh potenciometrů GAIN kde ze začátku dráhy jde zisk strmě nahoru a naopak v poslední třetině se už prakticky nemění. Když vezmu v potaz jen jedinou LEDku kterou karta indikuje vybuzení vstupu (byť je trojbarevná) vyžaduje nastavení správné vstupní úrovně docela jemnou motoriku. Ve své měřící výbavě jsem nakonec jsem tuhle lacinou kartu definitivně nahradil kvalitnější, ale také dražší Steinberg UR22 mkII.. Důvodem pro tuto změnu bylo přecijen vyšší harmonické zkreslení Audiolink III., což se pro některé moje měřící práce ukázalo jako problém. Přesto, za ty peníze (už je to tu zas) není tahle karta nepříliš známého výrobce vůbec špatná a pro domácí nahrávání hudebních nápadů a demáčů poslouží jistě výtečně. Ani na základní měření není vůbec k zahození (nenechte se zmást mojí výměnou), ostatně i mně posloužila a v danou chvíli vytrhla pomyslný trn z paty. Pokud potřebujete jen „nastavit aparát“ (nazpožďování, sfázování, kmitočtové úpravy) pak vám ráda výtečně poslouží. Obecně se karta po celou dobu chovala velice „mravně“ a mimo vyjmenovaných drobností si na ni vůbec nemůžu stěžovat. Problémy nebyly dokonce ani s ASIO ovladačem, což je věc, která u některých laciných karet mnohdy značně pokulhává.
Práci, pro kterou jsem USB zvukovku potřeboval, již mám za sebou a tak mi to nedalo, abych v rámci naší rubriky AudioINSIDER také nenahlédl do útrob bytelné černé hliníkové krabičky a nenafotil pro vás pár fotek.