RECENZE: AW4416 – šestnáctistopá DAW firmy Yamaha (recenze – 3.díl)

Tato recenze byla psána původně pro portál AudioNET.cz kde 5. října 2000 také vyšla. Omluvte prosím kvalitu obrázků poplatnou době vzniku recenze.

Předchozí stránka této recenze…

O scénách jsem psal již o několik odstavců výš, takže je nyní vypustím a zastavil bych se u funkce AUTOMIX. V předchozím textu jsem se několikrát zmínil, že mixážní část AW4416 vychází z firemního mixážního stolu Yamaha O2R, takže není divu, že i funkce AUTOMIX je zde řešena prakticky totožně. Na první stránce zobrazení AUTOMIXu se dozvíme, kolik paměti funkce automatické mixáže zabírá, lze zde zapnout jednotlivé části mixážního stolu k zápisu do AUTOMIXu (fadery, zapínání kanálů, panorámy, ekvalizéry), můžeme zde nastavit chování faderů v různých situacích a nechybí zamozřejmě ani možnost funkci AUTOMIX vypnout. Vlastní zapínání záznamu se děje pomocí virtuálních TRANSPORT tlačítek nebo jednodušeji přes SHIFT+F klávesy.
Na dalších stránkách můžeme ukládat různé verze mixů, můžete je pojmenovávat a v případě potřeby i mazat. Na stránce FADER EDIT přehledně vidíme pozici všech faderů a pokud nám nevyhovuje, je tady k nastavení i čas (tedy rychlost), za který se fader po skončení zápisu vrátí na původní (zaznamenanou) pozici. Poslední stránka se jmenuje EVENT LIST a skutečně je to seznam zaznamenaných kroků AUTOMIXu. Pro snadnější orientaci si můžene v EVENT LISTu nastavit filtr, tedy zvolit zobrazení kroků pouze označeného kanálu a pouze té části, která nás zajímá (načítání scény, zapínání kanálů, panoráma, fader).
Začínáme-li nový AUTOMIX je nutné nejprve uložit scénu a s ní i nastavení všech prvků mixu. Pokud vytvoříme nový mix (tlačítkem NEW MIX), bude se jako výchozí nastavení načítat právě nastavení z této naposled uložené scény. Ostatně to si můžeme zkontrolovat v EVENT LISTu, kde by první záznam měla být scéna načítaná v čase nula (například 00:00:00:000-SCENE-01). Poté, co uložíme scénu a vytvoříme nový mix, je třeba funkci AUTOMIX zapnout (AUTOMIX ENABLE) a zvolit, které části chceme do automatizace zahrnout. Na tomto místě podotýkám, že nastavení částí nezahrnutých v AUTOMIXu (neoznačených k záznamu) se načítá z uložené scény, takže pokud již ve fázi AUTOMIXu např. změníme paramtery efektu, nesmíme zapomenout uložit scénu. Nyní už nám nic nebrání začít všechny změny v mixáži zaznamenávat.

O vlastnostech a funkci scén jsem se z velké části také zmínil v předchozím textu. Pod tlačítkem SCENE najdeme možnost ukládání scén, samozřejmě včetně nezbytných editačních nástrojů. Můžeme tak jednotlivé scény pojmenovat, nastavit každé z nich ochranu proti přepisu, nastavit čas (rychlost) přestavení faderu při změně scén, třídit nebo nastavit „neviditelnost“ zvolených kanálů při změně scény (RECALL SAFE). K listování, načítání a ev. i ukládání jednotlivých scén slouží čtyři tlačítka v sekci SCENE MEMORY na čelním panelu. Nalistujeme-li nenačtenou scénu číslo scény na fluorescenčním display se rozbliká a tlačítken RECALL můžeme scénu okamžitě načíst. Fadery a ostatní parametry mixážního stolu se okamžitě přenastaví na nové hodnoty dané novou scénou.

Sampling pady

Osm velkých tlačítek pod LCD displayem nejsou lokátory (jak jsem se kdysi mylně domníval), ale tzv. SAMPLING PADS, tedy ve volném překladu tlačítka pro spouštění zvukových vzorků. Jsou zde k dispozici dvě banky po osmi tlačítkách, kterým lze přiřadit část záznamu jako vzorek spouštěný buď přímo stiskem tlačítka nebo zaznamenáním či definováním v TRIGGER LISTu. Díky možnosti importovat vzorky jak z audio, tak z datového CD (ev. i jiného zařízení) lze využít širokou škálu samplových CD nebo i vzorky vlastní výroby (jedinou podmínkou je, že se musí shodovat formát samplu s formátem projektu). Samply můžeme samozřejmě dle libosti editovat, k dispozici jsou nám všechny funkce stejné jako při editaci normálních stop. Kromě toho můžeme u každého samplu (vzorku) nastavit přesně jeho začátek a konec a sice funkcí TRIM IN/OUT. Spínání jednotlivých padů lze samozřejmě zaznamenávat do tzv. PAD PERDORMANCE a zpětně editovat (kopírovat, smyčkovat, mazat apod.).
Za sebe se vám přiznám, že tomuto způsobu práce jsem zatím nepřišel na chuť, takže zde vás Bohu žel o osobní zkušenosti budu muset ošidit. Nicméně věřím, že SAMPLING PADy mohou být silným pomocníkem pro mnohé hudebníky (zvláště moderních hudebních stylů).

Nedá mi to, abych se nezmínil o několika věcech, které by se dle mého soudu daly na AW4416 vylepšit. Mixážní stoly firmy OTARI umí zobrazit záběr (gain reduction) všech kompresorů, tedy i AW4416 by podobně, jako umí na LCD display zobrazit úroveň signálu na všech kanálech (takový virtuální meterbridge), mohla umět zobrazit záběr všech nastavených kompresorů. Na tuto šikovnou funkci jsem si u mixážního stolu OTARI CONCEPT ELITE+ zvykl a docela bych jí uvítal i u AW4416.
Další věc, co mi chybí oproti VS-1680 jsou zkratkovité povely, tedy tzv. shortcuts. Pro vypnutí VS-1680 stačilo stisknout kombinaci dvou kláves (SHIFT+SHUTDOWN) a dvakrát potvrdit ENTER. Chceme-li vypnout AW4416 musíme zalovit v menu SONG, přeskákat kurzorovými šipkami na EXECUTE a teprve potom zadat požadavek na vypnutí přístroje. Stejný problém je i s preventivním ukládáním songu v průběhu práce. Klávesové zkratky alespoň na tyto základní funkce by dle mého názoru rozhodně nebyly na škodu.

Práce s AW4416 je poměrně snadná. Kurzorové klávesy včetně potvrzovacího tlačítka ENTER přesně padnou do ruky (tedy alespoň do mojí), většinou vše je tam, kde bych to hledal. Díky velikým a na dohmat příjemným tlačítkům, myši a hlavně čtyřem otočným knobům vedle LCD displaye se přístroje poměrně snadno ovládá, i když díky příbuznosti s firemními digitálními mixážními stoly jsou tu některé funkce řešeny variabilněji, ale tím i složitěji. Mixážní části AW4416 téměř není co vytknout, léty ověřený systém funguje, jak má. Ve srovnání s VS-1680 firmy Roland má Yamaha mixážní část nesrovnatelně lepší a HDR a efektovou část o něco horší (co do kvality). Shrnuto do jedné věty VS-1680 je dobrý šestnáctistopý záznam s průmerným mixpultem, AW4416 je výborný mixážní stůl s průměrným šestnáctistopým záznamem. Záznamová sekce má ještě trochu mouchy (z toho jednu až dvě masařky), nicméně doufám, že tyto problémy vyřeší další softwarový upgrade. Vlastní provedení přístroje je poměrně dobré, vedle konkurenční VS-1680 působí fortelněji, i když musím říct, že černá kovová část svrchní desky se velmi rychle ohmatá (je na ní přesně vidět, kde mívá uživatel nejčastěji položenou ruku). S funkcí mixážní části nebyly po dobu mého testování (cca. měsíc) žádné problémy, a to platí jak pro ekvalizéry, dynamiku, automatiku, tak i pro efekty. I s HDR částí se pracuje vcelku příjemně, tedy pokud nenarazíte na zmíněné nedodělky.
Oproti svým rivalům má AW4416 řadu obrovských výhod, ať je to možnost zálohování, sampling pady, 60-ti milimetrové motorizované fadery nebo možnost rozšíření o expanzní karty (a mnohé další). Pokud se konstruktérům firmy Yamaha podaří dotáhnout software HDR části do dokonalosti (viz inkriminovaná část recenze), nebude mít Yamaha AW4416 na současném trhu DAW vážnější konkurenci.

• Výrobce: Yamaha Corporation (Pro Audio & Digital Music Instrument Division)
• Website: http://www.yamahaproaudio.com/