TXAdvance – příruční koordinace bezdrátů pro Android

Mnozí z vás asi vědí, že se problematikou správy a koordinace bezdrátových systémů pro koncertní a divadelní použití zabývám už řadu let. Nastavení správných nosných kmitočtů (nebo chcete-li frekvencí) a jejich vzájemná koordinace (a také koordinace s okolním světem) je totiž, vedle správně navržené topologie bezdrátového systému (a několika dalších věcí), naprosto zásadní pro klidný průběh dnešních koncertů. Základní poučka tohoto obou zní: „bezdrát není drát – nestačí ho jen zapnout a zapomenout na něj“. Naopak! Každé použití bezdrátového systému, má-li být spolehlivý, vyžaduje jistou péči a s ní samozřejmě i trochu technického „know-how“. Mimochodem, k napsání článku na téma „Jak správně pracovat s kapelními bezdráty“ se chystám několik let, protože podle mých zkušenostní řada kapel a dokonce i zvukařských firem problematiku bezdrátů hrubě přehlíží. Pokud by vás tohle téma skutečně zajímalo, dejte mi vědět zde v komentářích a třeba budete mojí motivací. Pro tuto chvíli ale nechme stranou věci jako vhodný typ antén, směrovost, vysílací výkon, odrazy, filtry, ztráty, rozbočovače, slučovače, zóny, polarizaci, vlnové délky, diverzitu, multipath, citlivost, intermodulace a další k bezdrátovým systémům patřící technikálie a vraťme se k podstatě tohoto článku, kterou je software TXAdvance, který mi dnes padl do oka. Jeho primární funkci je totiž koordinace kmitočtů bezdrátových mikrofonů a IEM.

 

Člověk by řekl, že zjistit, zda vám nosné kmitočty vašich bezdrátů vzájemně nekolidují, je poměrně snadná věc: stačí se podívat na displeje a porovnáním jednotlivých čísel ověřit, že nejsou dvě stejné. Jenže při provozu více než jednoho bezdrátového systému dochází ke vzájemné interakci vysílačů, kdy každé dva kmitočty spolu vytvářejí další „bratříčky“, kterým se říká intermodulace (pro znalé připomínám, že pro tento článek bych se rád oprostil od technických detailů aby věc zůstala co nejjednodušší). Tyto intermodulace jsou sice slabší než vlastní nosný kmitočet vysílače, ale i tak (obzvlášť pokud jsou vysílače blízko u sebe) dokáží zase společně s ostatními nosnými kmitočty vysilačů a s dalšími intermodulacemi, vytvářet další a další intermodulace, přičemž jejich počet rychle roste geometrickou řadou (naštěstí úroveň vyšších intermodulací postupně klesá). V důsledku tak máme kopec vedlejších parazitních „nosných“ kmitočtů, které nám jsou jen na obtíž, protože naše bezdráty je vnímají jako rušení. Pokud byste si tedy svůj třetí (prozatím) bezdrát naladili zbůhdarma zrovna tam, kde je nějaká ta intermodulace z předchozích dvou vysílačů, budete mít přinejmenším problém s dosahem (dosah závisí na odstupu užitečné nosné od zarušení), ne-li přímo s přeslechem z jiného mikrofonu.  Jak z toho ven, když v kapele nemáte dva, tři ale mnohem víc bezdrátů?

Počítáním!

Jde v podstatě o velmi jednoduchou matematickou operaci, kterou musíte provést: stačí si spočítat, na jakém kmitočtu se vám objeví třetí harmonické, z toho páté a sedmé harmonické, pak přidáte další bezdrát a jeho nosný kmitočet a když vám to nevyjde (trefili jste se s nosnou do intermodulace), musíte jeden z bezdrátů přeladit a začít počítat zase od začátku. Cože? Že je to moc práce? No jasně že je! Naštěstí žijeme ve století lenosti a tuhle práci za nás už dávno umí udělat počítače, nebo výrobci bezdrátů. Drtivá většina firem vyrábějící bezdráty (zejména těch komerčnějších) totiž své přístroje vybavuje předkoordinovanými skupinami kmitočtů, ze kterých si uživatel může vybrat (i to ale má svá pravidla, o tom až případně ve slíbeném článku). Pravda, mnohdy v honbě za co nejvyšším číslem počtu nabízených kanálů (marketing prodává) nebývají tyto skupiny předkoordinovány zrovna dvakrát bezpečně (i výpočtovému algoritmu lze nastavit různá pravidla), ale pro základní práci s pár bezdráty to obvykle postačí. Bohužel, jak to tak chodí, i tady přichází několik „ale“, nebo bych spíš měl říct „CO KDYŽ“:

 

• • Co když máme v kapele bezdráty různých výrobců, a tedy s nekompatibilními koordinačními tabulkami?

 

• • Co když se na některém kmitočtu objeví rušení?

 

• • Co když s našimi bezdráty cestujeme a rušení je na každé štaci úplně jinak a jinde?

 

Žádné z těchto „co když“ s drátovým mikrofonem nezažijete. Pokud kapela nemá dostatek prostředků ke kompletnímu vybavení bezdráty jedné značky (a to jak mikrofonními/nástrojovými, tak IEM poslechem), pak je velmi pravděpodobné, že skončí se sestavou bezdrátů různých výrobců tzv. „jak šel čas“, které není možné koordinovat pomocí skupin (každý výrobce si dělá skupiny po svém). Mezi námi, takový pel-mel není vůbec nic neobvyklého, najdete ho i u mnoha hvězdných kapel tuzemské scény (hvězda má značkový bezdrát, zatímco podpůrné nástroje mají lacinější model atp.). Rušení? V dnešní době, kdy se vzduch jen hemží různými bezdrátovými technologiemi počínaje vysílačkami, zabezpečovacími systémy, RFID čtečkami, pokladnami, ale také mobily posluchačů s LTE a WiFi, se v přenosové cestě vzduchem nemůžete spolehnout prakticky na nic. Ke všemu tu máme ty prokleté vysilače digitální televize (nyní DVBT2), které s námi (a my s nimi) sdílí celé UHF pásmo. To by snad zase až tak nevadilo, kdyby se jednalo o pár kanálů či snad kdyby ty kanály zůstávaly napříč republikou stejné, ale nezůstávají (s výjimkou multiplexu ČT): co oblast, to jiné rozložení vysílání. Kampak my se v takovém prostředí vejdeme s našimi bezdráty? Přesně s touhle otázkou na paměti jsem před několika léty (6/2017) jsem si pořídil RF scanner a začal pořizovat skeny zájmového pásma z celé naší země, výsledky vyhodnocovat a zapisovat do tabulky. Původním záměrem bylo jen aktualizovat tehdy zcela zanedbanou a neaktuální barevnou tabulku, která se šířila internetem, ovšem pak mi přišlo líto nedoplňovat důležitá místa, kde se často pořádají kulturní akce a moje tabulka (najdete ji v článku Bezdrátové mikrofony vs. televizní vysílání) nabyla dnešních opulentních rozměrů. Přiznám se, že tehdy jsem tak trochu doufal, že mi svými RF scany z koncertních štací pomohou také kolegové, bohužel nestalo se (s výjimkou jednoho kolegy ze Slovenska), tak jsem si republiku holt postupně musel objezdit sám (a pak přišlo DVB-T2 a s ním rozkaz „všechno vylejt a znova“). Takové skenování sice dalo práci a potřebovalo čas (policajti mě zastavili za podezřelé chování jen dvakrát), ve výsledku ale bylo možné bezdráty připravit na podmínky místního zarušení předem, což nám při příští návštěvě výrazně urychlovalo a zjednodušovalo práci (zvukovky jsou u nás přežitek, jezdí se na poslední chvíli). Rozbalit počítač, rozbalit scanner, propojit po nespolehlivém USB a pak čekat dvacet minut (dvě pásma, dva kontrolní scany) s anténou vzhůru než bude skenování zdárně dokončeno (nevypadne-li mi MiniUSB ze scanneru), to dá jednomu docela zabrat (a kapela už taky chce domů).  Samotný scanovací software navíc není pro analytické účely zrovna dvakrát vhodný, takže jako ideální se mi osvědčilo získaný scan vyexportovat do koordinačního software a data pro tabulku analyzovat teprve v něm. Momentálně tak sice mám asi největší databázi RF scanů z celé naší vlasti, ale také to znamená hodiny zdlouhavé práce bez honoráře (aspoň že za Tabulku či za její update sem tam někdo poděkuje). Proč vám o tom tak sáhodlouze, ale zajímavě, píšu?

Letos v březnu jsem prostřednictvím přátel z Gotham Audio narazil na zajímavou aplikaci, která slouží pro koordinaci kmitočtů bezdrátových vysílačů. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, takových příručních aplikací je na obě mobilní platformy již několik, tahle ale umí navíc (ve spolupráci s hardwarovým donglem pro SDR) pro mě zásadní věc: SKENOVAT PŘÍMO DO APLIKACE (a je to venku). Za to si tento brilantní kousek software už sám o sobě zaslouží vaši pozornost, protože zahrnout informativní scan do přehledu koordinace je velmi užitečné.  Tento týden ale do aplikace programátor (mimochodem dost fajn chlapík) přidal další vychytávku, která mě v mé skenovací mánii doslova nadchla: exportování otagovaných nabraných scanů do mapové databáze. Projekt TASE (TXAdvance Scan Exchange) je zatím v plenkách, takže v České republice ke dnešnímu dni najdete zatím jen tři kompletní skeny, navíc všechny jsou ode mně. Pokud se ale časem najde dost nadšenců (tady jsem už trochu skeptik, i když „mi to hlava nebere“ – vždyť scan pracovního rozsahu je potřeba udělat na každém větším koncertě), mohla by tímto způsobem vzniknout mapová databáze aktuálních dat o zarušení (alespoň) UHF pásma z celé České republiky, a to by tedy bylo něco. Aplikace TXAdvance umí data totiž nejen exportovat, ale i importovat. Znamená to, například, že na festivalu vám zvukař naskenuje zarušení předem a vy si cestou na akci v dodávce můžete zkontrolovat případné kolize či zarušení. Prostě, konečně je tu nástroj, který v sobě sdružuje všechno, co člověk pro provoz většího množství bezdrátů potřebuje, navíc ve velice kompaktní formě na tabletu (používám tentýž, co mám k pultu) či mobilu (jen Android, iOS neumí dát aplikaci přístup k SDR dongle). Vzhledem k tomu, že proti klasickému RF scanneru a opruzu s počítačem je tohle řešení nejen vcelku levné, ale i rychlé a elegantní, věřím, že se brzy najde mnoho kolegů, kteří TXAdvance začnou používat ku prospěchu svému (koncertů s bezproblémovými bezdráty), ale díky nové funkci TASE a její databázi také ku prospěchu nás všech. Kolegové, budu se těšit!

TASE na webu výrobce, francouzské firmy Compasseur:

https://www.compasseur.com/txadvance-scan-exchange-tase/

 

Obrázková galerie: